středa 23. března 2011

Jak rychle fotí? ( část II )

Zpoždění aparátu, anglicky shutter lag, je doba, která uplyne od stisku spouště po pořízení snímku. Ale co v případě, že se musí ještě také zaostřovat? Např. pro Nikon D3 tvrdí výrobce, že i při rychlosti 9 snímků za sekundu dokáže autofokus pracovat a snímky jsou ostré.

Na činnost a úspěšnost autofokusu má vliv řada okolností a proto mají dnešní přístroje menu plné nastavení a možností, jak autofokus optimalizovat podle toho, co se fotí. Jinak se chová letící labuť, jinak kličkující racek a jinak fotbalista nebo motorka. V manuálu se toho mnoho neříká, tak jsem zkusil simulovat situaci toho kličkujícího racka.
Opět jsem použil gramofon, ale tentokrát jsem fotil nikoli shora, ale pod úhlem, takže aparát musel neustále přeostřovat. A aby to pro starý Nikon D200 nebylo tak jednoduché, nastavil jsem světlo tak, jak bývá ve špatně osvětlených sálech a tělocvičnách zvykem - clona 4, čas 1/180 a citlivost ISO 1600. Objektiv Nikkor AFS 18-70/3,5-4,5, vše bylo nastaveno manuálně. Při sekvenci 5 snímků za vteřinu jsem se snažil udržet bílý terč v poli autofokusu - gramofon se moc rychle netočí, ale je to docela kalup - a udělal cca 30 snímků v řadě, než se zaplnil buffer. Ty jsem potom roztřídil na zaostřené bezvadně, zaostřené použitelně, zjevně neostré a úplně ujeté.

Řekl bych, že můj test zrovna nenáročný (pro foťák) nebyl. První pozitivní zjištění bylo, že AF skutečně i při nejvyšší rychlosti stíhá zaostřovat, i když ne vždy to zvládne. Dále s ukázalo, že vzhledem k charakteru objektu nebyl pozorovatelný rozdíl mezi účinností středního senzoru a ostatních senzorů, které jsou přímkové. Vliv nemělo ani časové zpoždění při přeostřování (Focus Lock). Účinnost zaostření byla nejlepší (asi 65%) při ostření jedním pevně zvoleným senzorem. Při volbě širšího senzoru byly výsledky ještě o něco lepší, ale to souvisí spíše s mojí schopností udržet při sledování objekt v místě senzoru. Při volbě ostření pěti senzory v režimu priority nejbližšího objektu byla úspěšnost nižší, asi 50%. Pokud si měl AF systém vybírat ze všech senzorů, ostřit prakticky nedokázal, účinnost byla jen 14% a většina snímků byla neostrá.

Tohle platí pro moderní objektiv s AFS, tedy s ultrazvukovým motorem v objektivu. Ale co budou dělat staré objektivy ostřené motorem z těla přes bajonet? Výsledky byly vesměs horší. Použil jsem clonu 4, aby byly dodrženy stejné podmínky, a ostření pomocí centrálního senzoru.

Nejlépe si vedl Nikkor 1,8/50, který dosahoval stejných skóre jako AFS Nikkor. Skore 55% docílil Nikkor 35-70/2,8 AF. 40% ostrých snímků dosahovala Sigma 105/2,8 Macro. Nejhorší hodnoty  ostrých snímků, pod 40%, měl Nikkor 80-200/2,8 (dvouprstenec). Proč to tak je mi není zcela jasné. Padesátka Nikkor má nejrychlejší převod a je samozřejmě nejlehčí, na druhé straně Nikkor 80-200 potřebuje nejen dvakrát více otáček motorku na přeostření, ale navíc se jedná o desetkrát těžší starý vysloužilý a silně opotřebený kus, který má sice bezvadnou kresbu, ale ostření jde poněkud ztuha a je velmi hlučné. V praxi jsem ho zatím používal jen při fotografování pomalejších akcí, což zvládal velmi dobře.

Špatné výsledky Sigmy mohou mít příčinu v horším sladění objektivu a těla, AF systém přece jen představuje celkem složitý regulační obvod. Tvrdí se, že na Nikonu nejlépe ostří zase Nikkory a že třeba Sigmy jsou  pomalejší než Tokiny, které jsou naopak dost rychlé. Obecně se také  má za to, že makroobjektivy jsou, co se ostření týká, pomalejší, i když nevím, proč by měly. Je také pravda, že se hůře srovnávají výsledky padesátky s objektivem dvojnásobné délky, i když jsem se snažil o co možná stejný úhel k ose gramofonu.

Z výsledků plyne, že nové AFS objektivy jsou rozhodně rychlejší, ale rozdíly oproti malým lehkým prvným objektivům nejsou nijak velké. Rovněž se ukazuje, že pro rychlé dynamické ostření je rozhodující i výpočetní výkon procesoru. Pokud musí vyhodnocovat více senzorů, je ostření, alespoň u D200, méně účinné a pomalejší. Velmi by mě zajímalo, jak by se choval za stejných podmínek Nikon D2X, který je zhruba ze stejné doby, a jestli by D300, popř. D3 se stejnými objektivy měly zásadně lepší výsledky. U D3 lze předpokládat výkonnější motor  i procesor pro AF.
Druhé zjištění, totiž že ultrazvukové motory v objektivech se nejvíce projeví v těžkých teleobjektivech a starší světelné, ale malé a lehké objektivy fungují docela dobře i bez AFS, je příjemné zejména z pohledu nákupu použitých, ale stále kvalitních použitých kusů. 

1 komentář:

  1. http://www.jiridobry.cz/Nikon-D300-Nikkor-85mm-sofball-sequence

    takový můj pokus jak dobrý je autofocus u D300

    OdpovědětVymazat